1.kapitola - Zpátky (Q)

12. září 2017 v 23:22 | Saanma |  Queen

Vrátily jsme se asi půl hodinu před druhou ráno. Profesorka McGonagallová nám vynadala, ale jakmile spatřila Meropu, pochopila. Ačkoliv ta žena nikdy neměla dítě, chápala, že tohle se udělat muselo. Šla jsem se sklopenou hlavou, protože pršelo a mě bylo jasné, že Terenc nás suspenduje.
 

Epilog (E)

8. září 2017 v 22:48 | Saanma |  Escape
"Jak se dostaly ven?" zakřičela tak silně, až se otřásal veškerý nábytek v domě.

31.kapitola - Pro Meropu (E)

4. září 2017 v 22:44 | Saanma |  Escape
Daniela se rozhodla jednat. Ví, že ta žena je v jejím domě. A nejvíc jí děsí, že je tam s jejím dítětem. Sešly jsme se večer a prodiskutovaly skutečnosti. To, co nám Elizabeth přivodila, to je stav polobdění, naše těla neměla pod kontrolou, ale naše mysli dostala.
 


30.kapitola - Běžný svět (E)

3. září 2017 v 22:40 | Saanma |  Escape
Probudila jsem se. Někdo křičí. Proboha tolik krve. Křičím, ať ji převezou na ošetřovnu. Ten drak si jí pěkně podal. Drak? Moje myšlenky jedou po dvou proudech. Karolína má ošklivou ránu od kolene až ke kotníku, škrábla se o jeden z jeho trnů. Má v sobě jed, musí se to vyčistit. Ona odpadla. Sakra. Říkala jsem jí, ať sebe sama neléčí. Rána se lehce uzavřela.

29.kapitola - Eliška (E)

2. září 2017 v 22:34 | Saanma |  Escape
Oblékla jsem si šaty a víc jsem udělat nemohla. Chce mě zabít v těchto šatech? Proč by to dělala, když mi dala tu flashku? Moje mysl se začala třepotat. No tak, přeci si to musím dát dohromady. Lehla jsem si na postel a zírala na další bílou stěnu, tentokrát strop. Nechápu lidi, kteří si vybarví pokoj černou barvou. Celý pokoj černý? Zní to jako ošklivý vtip. Ale ani ta bílá za nic nestojí.

28.kapitola - Zlatá a stříbrná (E)

1. září 2017 v 22:29 | Saanma |  Escape
Probudila jsem se v pokoji, sněhobílém a chce se mi řvát. Bože, co to sakra je? Co to sakra tohle je? Fred říkal, že k ní půjdeme brzy, ale tohle jsem neočekávala. Chci čas navíc. Tohle nejde. Převraceč času mám na krku, i když jsem jej měla schovaný v kapse a v obálce. Bože. Bože. Bože. Elizabeth nás všechny přenesla? Opatrně jsem vstala. Moje tělo mi to konečně povolilo. Proč mě tak bolí paže? Jako bych něco táhla...

27.kapitola - Spící růženky (E)

31. srpna 2017 v 22:23 | Saanma |  Escape

Daniela doběhla jako první, ty dvě dívky, o který jsem tvrdila, že to asi nedají, no ztratily se a museli jsme je hledat až u jezera, kde neměly absolutně co dělat. Vypadaly lehce otřeseně, ale jinak se jim nic nestalo. Mohly použít směrovací kouzlo, ale to jsem radši nepodotkla, neb by je to nejspíš urazilo.Proč bych si to měla v práci stěžovat?

26.kapitola - Sama (E)

30. srpna 2017 v 22:15 | Saanma |  Escape

Daniela usnula asi na čtyři hodiny. Dokonce byla vykázána ze své vlastní ložnice a je teď v pokoji pro hosty. Otevřela oči a rozhlédla se po pokoji. Penelopa si vzala Meropu s sebou. Znovu se položila na pelest a schoulila se do klubíčka. Měly to být šťastné časy ne? Měla by teď být šťastná a jejím jediným problémem by mělo být, zdali má dostatečně plenek.

25.kapitola - Poslední den (E)

29. srpna 2017 v 22:10 | Saanma |  Escape

Hedvika se ihned otočila na podpatku a pádila do Hagridova domku, nechtěla jsem ji nijak brzdit... Jen jsem jí chtěla připomenout, že to není její povinnost. Opravdu není. Ale znám jí a ona si myslí, že je to tak správně. Je správně, že ten chlapec pozná, když se o něj někdo doopravdy stará. Hagrid těžko zvládá takový malý nával energie.

Snaha o něco, snaha o nic, láska a její strasti

28. srpna 2017 v 21:50 | Saanma |  Články z mé hlávky

Nástin myšlenek

Spatřil bys zrána ty keře plné rudých květů,
kdyby tě ta zlodějka neokradla o tvůj cit?
Spatřil bys jeden z těch bezbožských světů,
kdybys do něho byl vlit?

Spatřil bys pravdu sám, kdyby na to došlo,
nebo by ses otočil na podpadku?
Co oči nevidí, srdce nepoznalo,
oba jsme skončili s trochou smutku.

Bylo to náhlé sevření srdcí,
to uznávám,
ale nebyl to jen pocit,
patřilo to jen nám.

Věřím na něco věčného,
omluv mne,
ale tohle nebylo ono,
trápit se, to ne.


Jsou tu ty hlasy,
jeden je srdce a druhý hlavy,
mám z toho jen bolesti,
není mi již pomoci.

Milujeme někdy jen bludy,
a to jsme zrovna byli,
jen představy,
co kolidovaly.


Kam dál