ITDI 12 Kapitola - Dvojí smrt 1/2

27. května 2011 v 15:45 | Saanma |  Temné dny

Matt se domluvil s Edwardem, nevím co tak tajuplného řešili..., ale byli tam dlouhé hodiny.
Nudila jsem se, celou tu dobu jsem nečinně seděla ve
špinavé místnosti na nejstarší židly co, jsem kdy viděla.
" Tak tedy dobře bratře. ", usmál se záludně Edward, když Matt vycházel se sklopenou hlavou.
Něco so muselo stát, Matt byl najednou úplně mimo, snad k tomu všemu ještě nešťastný. Měla jsem strach, že snad ihned zhroutí na té ledově chladné podlaze.

" Stalo se tam něco Matte? " musela jsem se zeptat.
Nechtěla jsem, aby se snad lekl, že se najednou o něj zajímám.
Vypadal příšerně, vyšli jsme ven, zřejmě nebyl schopen mi to zdělit tam, ani se mu nedivím, chladná a mokrá chodba nená nejlepší místo na mluvení.

" M-musíš mi slíbit, že ať se stane cokoliv neuroníš ani slzu. ", řekl s ledovým klidem.
" Matte, proč?? Co se chystá? " nevěděla jsem co, tím vším myslí.
Nevypadalo to na pohádkový konec, s hrůzou v očích jsem souhlasila. Málem mě kleplo při pohledu na to co jsem viděla.

Matt se vydal nazpátek, přede dveřmi se zastavil, narovnal se a vzpřímil hlavu. Jakoby, se snad loučil jako rytíř dávných dob. Najednou se ozvalo několik dunivých ran, vběhla jsem dovnitř.
Matt ležel zakrvácený na špinavé chodbě, Edward držel v ruce zbraň a jako psychopat se smál.

" Cos mu to provedl? " zařvala jsem neskutečně hlasitě.
" Souhlasil, že když zabiju jeho, pustím tvou rodinu. ", usmál se a otočil se zády.
Namatával hlaveň pistole, byla ještě teplá. Teprve teď mu došlo co vlastně udělal nejen ,že zabil svého bratra, ale i mě.
Náhle jsem pocítila obrovskou bolest a spadla jsem bezmocně na Matta, znovu jsem prožívala ten týraný pocit bolesti.
Během těch několika sekund, jsem spatřila celý svůj život, ale jediné co jsem nechápala, bylo to, že na začátku nebyla skumavka. Každý mutant se narodil ze skumavky a pamatoval si to, já jsem byla v bílé věži.
Nikdo kromě mě, tam nebyl. Z malého okénka z věže, jsem viděla
jen a pouze zelenou trávu.
Poté, jsem spadla na zem a viděla jsem jak mi z hlavy a očí tryská nejméně milion litrů krve. Když jsem se probudila, byla jsem v kleci. Řezali mi křídla, bolelo to..ani nevím jak to popsat, jako by vám každým hlubším zařezem usekli část těla.

Ze spaní ( nebo co to bylo ) mne vytrhlo uvědomení si, že stále nemám to proč jsem přišla.
Vzbudila jsem se na nemocničním lehátku, s hadičkama v rukách a příšernou bolestí hrudníku. Pár metrů ode mne leže Matt, ještě byl asi v narkóze, jelikož jeho srdce jsem slyšela bít.
Edward otevřel dveře a pohlédl na mě se štěstím v očích.
" Proč...jakto? " nedovedla jsem se ani zeptat.
" Víš...Ta firma, co vyrábí mutanty... Řekněme, že se jim povedlo unést anděla. Zrovna toho, který měl největší moc, spadl na zem a oni se snažili jej zduplikovat. "

V tu chvíli mi to docvaklo, Emily... " Ostatní kromě mě zduplikovali na 100%, jenže Emily je jen 20% klon.
Podle toho, co mi teď řekl...jsem ... jsem anděl. "
Rozplakala jsem se a nemohla přestat, vysvětlovalo to úplně všechno okolo mě...to všechno co mi bývalo 19 let skryto..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kiley kiley | Web | 28. května 2011 v 13:16 | Reagovat

nechceš být spisovatelkou??
je to úžasný příběh...
já jsem udělala 2 diplomy na svém blogu a 1 avatara můžeš se kouknout...

2 kiley kiley | Web | 28. května 2011 v 13:16 | Reagovat

hezkýý blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama