ITDI14- Kapitola - Konec úsměvům

3. června 2011 v 16:32 | Saanma |  Temné dny

Jenže jen na nás je, ale jak zemřeme. Možná váš život zastaví nějaká náhoda, ale řekl vám někdo teď končíš? Ne.
Lidé zbytečně ztrácí vládu nad svým životem. Já ne.

I když lidé chybují... Je neustále mnoho času vše napravit.
Všechno je možné, snad ne?
Doufám, že ano, jelikož to je jedinné čemu věřím a věřit budu. Alespoň pro tu vysněnou šanci, kterou život možná dává.

Proč tu píšu několikera slov? Chci se s vámi rozloučit, končí totiž ta má pomyslná éra života.
Už je mi devatenáct, mizerných pět let jsem strávila v kleci... Chystám nyní odboj, což nic moc pohádkového nebude, i kdybych snad chtěla.
Mám prá přátel a nesčetně nepřátel doufám, tedy, že to snad přežiji ve zdravý. Že nikoho neohrozím...

Jenže... život je mrcha, přestaneš ho hlídat a vpadne ti s dýkou do zad...

Tímto se svámi já, Sarah loučím.
Naschledanou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terry Terry | Web | 3. června 2011 v 23:10 | Reagovat

coooo ?!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama