Sandara II 3.část- Pusťte se do toho!

7. října 2011 v 18:46 | Saanma |  Sandara

Celé tělo mi ztuhlo, naše šance byla dost malá, ale nešlo utéct. Vždy by vás to dohánělo, až jednou...
Čerstvá rosa na zelinkavé odstíny trávy spadla, obloha se začala poněkud pomaleji než-li normálně rudnout.
Červená záře nám ukázala npřítele v plné kráse, sic jich bylo jen pár, šel z nich strach. Buď dnes, nebo nikdy.


První je vedl, jak jinak. Neuvěřitelně mne to štvalo, jak si může dovolit jít proti mě? Jak? Postrádá sebeúctu a hrdost, nebo je k tomu nucen stranou třetí? Nyní na tom nezáleží, buď vyhrajeme nebo ne. Nic víc, jen čistá práce.
Neviděli nás, prohledávali celé okolí byli tak blízko a přeci daleko. Lana odvedla skvělou práci a dokonce vydržela déle, než jsme mysleli. Až do konce.
Rychle se vzdali, jedinný první tam zůstal pro jistotu. Rozdělal si oheň dvanáct metrů od nás, nebylo jak se rychle schovat a tak Lana pustila ochranou neviditelnou zeď.
Běžely jsme lesy na opačnou stranu, slunce již pomalu vstalo a my měli naspěch. Zastavily jsem se u silnice s promočenými botami.

" Štěstí, chápete to? Máme štěstí., " začala křičet Lana.
Obě dvě jsme se na ní dívali trochu jako na blázna, ale když si myslí, že je to dobrý nápad křičet a tancovat, necháme ji raději přitom.
Jakmile dokončila Lana svůj "oslavný tanec", šli jsme raději pryč.
Vzduch nám dodal rychlosti, jako by nás podpíral celou cestu. Zachvíli nás stříbrná silnice dostala k malé a trochu prázdné vesničce, Ten tam znala jednoho maníka, já se raději ani moc nevyptávala jak, všichni známe její úlety.

" Jsme tu., " usmála se.
Přitom hleděla na obrovský barák s okny velkými tak, že celá zeď jimi byla vyplněna, však dovnitř nebylo vidět. "Asi ví co dělá., " posteskla jsem si a šla raději až jako poslední.
Dovnitř jsem všela se strachem, ale ihned jak jsem uviděla ten
nádherný dům zevnitř. Nešlo z něj spustit oči, tedy mě to nešlo. Holky se na mne podívali způsobem " Nečum, aby ti bulvy nevypadly. "
Dům byl přenádherný, naprosto vy vzal slova. Jako síň elfů z jedné z těch pohádek, co nám pouštěli na stanici.
Prý neměl být starší než my, tak jsem si řekla, že to bude v pohodě.
Opak byl pravdou.

" Tohle je Lana a tady..., " představovala nás Ten.
Měla jsem štěstí, byla jsem poněkud rychlejší než ona a napřáhla ruku.
" Jmenuji se Sandara. "
Ten se kysele zaksichtila a onen kluk mi stiskl dlaň, nevěřila jsem proč, ale z pohledu na Ten se mi dělalo zle. Pak mi ale všechno v zápětí došlo!
" Tady Stefan má poněkud podobné schopnosti jako my. Když se na vás napojí jakýmkoliv dotykem, ví co si myslíte a co máte v hlavě. ," dokončila svou přednášku a já rychle vzala ruku zpět. " Omlouvám se, někdy to neřeknu napřed. "
" Jasně, někdy.... "Lana jak vidno, se nám zaláskovala a to byla pro mne tečka.
Jakkoliv se mi mohl líbit, sebrala jej.Stejně, byl to další pokus
ubohých a "trochu" nemocných vědců jako my, neměl sám moc velké možnosti na přežití, i když to tak nevypadalo.
Prováděl je po domě, já jsem se raději vymluvila, že mi není nejlépe a zmizela ven.


" Nikdo nic neví, zatím., " šeptla jsem na cestě ven.
Prohledávala jsem si kapsy tmavěmodrého kabátu, však stále nenacházela prášky.
" Doprdele! "
Nechala jsem je tam! Musela jsem je někde vytrousit! To se nesmí stát, nesmí.
Na zemi jsem se již krčela způsobovanou bolestí, každá má končetina, každý orgán mi přestával opět fungovat. Už jsem si myslela, že mne matička příroda bude muset uvítat u nebeské brány, ale v tu chvíli...

" Na. "
První, přišel! Sám a s lahvičkou koncentrovaného léku pro mne. Měla jsem co dělat, abych štěstím nevylétla z kůže, ale něco mi říkalo, že tuto atmosféru moc dlouho neudržíme.
Položil mi lahvičku k ústúm a já začala pomaul pít.
" Díky. Já... " Nešlo nic říct, ticho, nenapadala mne žádná vhodná slova, ale podle jeho výrazu pochopil.
" Tys co? " Usmál se a snažil se nebrečet.
" Jak jsi to věděl? "
" Ten blbec Anorgan, chtěl abys zemřela. Sebral ti ty prášky a doufal, že se postaral o problém. "
" A? "
" Ztratili jsme jej záhadně v boji. "
Ten humor, pro to jsem ho vždy obdivovala, i když nejen pro to.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama