Prosinec 2015

Být svá

29. prosince 2015 v 0:20 | Saanma |  Téma týdne

Po všech těch letech odříkání jdu do toho, protože ten plán je tak šílený a dobrý zároveň, že mu nejde odolat. Je to tak a já si to s klidem přiznám. Jsem docela jiná než před rokem nebo dvěma. A to si musím především uvědomit. Tenkrát jsem si dávala špatné sny do budoucna. Dneska už vím co jde a jak.

Novoroční předsevzetí začne pořádně platit od zítřka, kdy si barvím hlavu na rudou, protože to bylo sakra potřeba. Pro mě to bude rituální znovuožití, protože do teď jsem se řídila tím, co si kdo myslel a jak bych proboha vypadala. Uvědomila jsem si, že je mi to fuk.

Takže až budu mít chuť vzít si do školy svítící červné rohy, no tak to udělám.

Až budu mít chuť pomalovat si obličej a jít tak ven, tak to udělám.

Až budu mít chuť vzít si do školy ty krásné skřítkovské bačkory, tak to udělám.

Přání

5. prosince 2015 v 21:40 | Saanma |  Deník


Nějak jsem se s tím dala dohromady. S tím, co se děje nebo nastane. Vážně se nebojím, už ne. Ale ten strach tu byl. Teen strach, že nikdy nebudu mít nikoho, kdo mi opravdu porozumí. Je to možná dost sobecké, ale když to vezmu z mé strany. Jsem člověk, který vidí skrz na skrz, stačí jen chtít.

Situace

4. prosince 2015 v 17:20 | Saanma |  Minutky

Příála bych si vidět tebe na mém místě,
chtěla bych vidět,
jak se snažíš,
když vidíš tu hrůzu.

Ale já nejsem ty,
ty nejsi já,
tahle věc zůstane uzavřená,
dokud se někdo neprobudí.

To, co se stalo se mi nelíbí,
ale těžko něco zmůžu,
když tam stojíš jako závora,
a ceníš své zuby.

Nejsem ta nejhorší potvora,
dávno jsem taková být přestala,
je mi ale líto,
že tys taková být začala.







Bytost ve stínu

4. prosince 2015 v 16:30 | Saanma |  Téma týdne


Vždycky jsem taková byla. Bojím se vyjít na světlo. Naprosto s čímkoliv se bojím vyjít na světlo. Znáte to alespoň trochu. Když jste jedná osoba, která vážně ví, čeho jste schopni a nevíte, zdali je to, co umíte dobře.

Jsem schopná chodit přes mrtvoly, ale ani za bohy se mi to nelíbí.
Jak jsme se pohádaly, tak je to tu zas. Doslova byla nadšená, že je mi špatně. Jak na to mohla jen pomyslet? Jak z toho mohla být tak nadšená? Je mi jasné, že mi to mělo ublížit, že snad chtěla ukázat svou "drsnou" tvář, ale já v tom nevidím nic víc než blbost.
Je smutné, že se z přátel stávají cizinci.