Leden 2016

Čekám, stále jen čekám

31. ledna 2016 v 18:59 | Saanma |  Téma týdne
Čekala jsem na to, až skončí základní škola, těšila jsem se, až ty lidi znovu neuvidím, protože jsem věděla, že jedině tak se mi uleví. Dnes čekám na to, až skončí střední škola, abych mohla "přečkat" další čas na škole vysoké.


Drahá

27. ledna 2016 v 12:56 | Saanma |  Minutky
Ach, má drahá, kam jsme to došli,
tvůj zpěv vdáli se vznáší,
naše květiny pošly,
a babka dole sušenku v kávě si máčí.

Opuštěn tebou i světem,
sedím si v křesle,
trny raší květem,
sedím sklesle.

Teplo objímá krb,
teplé jídlo na stole,
deka přes můj hrb,
naše dcera na mole.

Jedna na nemoc,
druhá na náhodu,
zemřelo vás moc,
přiliš mnoho hrobů.

Zemřu sám a zatracen,
v zapomění a temnotě,
deník psán psavcem,
jednou znovu obejmu tě.

Věřit a nevěřit

23. ledna 2016 v 23:04 | Saanma |  Téma týdne
V poslední době jsem dostala strašně na frak, jak fyzicky tak psychicky. Chtělo by to začít s tím něco doopravdy dělat a snad jsem konečně na správné cestě. Rychle pryč od zloby na sebe sama. V posledních dvou měsících jsem se naučila jednu úžasnou věc a když se dnes dívám na téma týdne - musím se lehce ironicky pousmát.


"Největší chyby"

Pro někoho je chyba, když uteče od ženy, která čeká jeho dítě, pro jiného je to nutnost. Někdo jako chybu bere, když jde do něčeho naplno a nesoustředí se potom na průběh a ke konci u zbydou jen oči pro pláč. Někdo jako chybu bere to, že se víc nevěnoval rodině. Existuje toho spousta....

Váhání

23. ledna 2016 v 22:22 | Saanma |  Články z mé hlávky

Heh, nelze říct, že bych psala o věcech, které neznám nebo nevidím. A jsem zpátky s denní zábavnou vložkou. Jdu se zase pěkně rozčilovat a odejdu klidná a mírná jako luční koník.

Všechno se pokazilo.

Jehly

16. ledna 2016 v 13:58 | Saanma |  Deník

Rozumné důvody a promluvy. Nikdy jsem na to úplně nebyla, dokážu argumentovat i blbost a vyhrát. Měla jsem se nejspíš dát na právníka, ale jak dlouho by mě to bavilo? Moc ne, kdybych věděla, že to ten člověk udělal. Nějaký čas bych to dokázala překousnout, však ne dostatečně dlouho.

Sama.
Tak se to stalo.


Černá

15. ledna 2016 v 23:15 | Saanma |  Minutky
Seděla v rohu jedna dáma,
zhořklo jí srdce,
sedí tam tak sama,
sama ve stínu.

Hudba hraje,
hosté pijí.
a dáma v rohu,
ta tiše sedí.

Je noc,
hvězdy svítí
a měsíc bledne,
dáma se směje.

Světla zhasla,
barman zavírá,
dámá vstává a do tmy jde sama.

Trnitá cesta starého srdce,
trntá cesta staré duše,
každý si může vybrat,
co zmůže.

Přeci jen dýchám

15. ledna 2016 v 23:00 | Saanma |  Téma týdne
Mám neuvěřitelnou chuť plácnout se do čela a pěkně si zanadávat. Zase. Jsem snad slepá? Co pořád dělám špatně? Znáte to, když jednu věc opravujete několikrát za sebou, až ani nemáte chuť se na to zpropadeně podívat? Nemyslím jen věc hmotnou, ale i nehmotnou.


Jo, tak si právě říkám, zdali je z toho špatně jen mě. Asi ne, špatně přeci může být všem ne? (so much nice today) Možná jsme vážně slepá, zbytečně idealistická, vlastně snílek na kolech, protože kdybych kola neměla, už dávno by mě přestalo furt padat za zobák. To znamená, že musím mít kola a nikdy jsem pořádně nespadla.


Ale spadla. Spadla. Jen to asi dobře ignoruji.

Některé vztahy a lidé nás dokáží dusit, to chápete ne?

Někdy si říkám, jestli ještě stále dýchám.


Sama?

8. ledna 2016 v 19:53 | Saanma |  Deník
Nevěří mi a já nemám šanci zjistit proč. Ach jistě, možná mě někdo má za špatnou a podivnou, ale doufala jsem, že ony tohle prohloédnou. Myslí si, že zklamou? Že to tak je lepší? Jak může člověk přežít bez důvěry? Jak by jen mohl? Možná jsem postavená na jiných základech, ale to nic neznamená. Člověka dělá to, jak se rozhoduje a jak jedná. Proč ony jednají takhle? Jsou ještě docela nezralé, po téhle věci...zkrátka jsou.

Cítila jsem vášeň, přátelství, lásku, nenávist...veškeré pocity, až do morku kosti a nelituji toho, protože mě to obohatilo, udělalo to ze mě dobrého člověka, nebo jsem na té cestě, být dobrým člověkem.

Protože jen člověk sám určuje, jestli je dobrý.

A to by si měl každý uvědomit.

Jenže někteří lidé musí být strašný palice a jeden snad, aby jim to do tý hlavy namlátil, což by nebylo tak těžké, ale pochybuji, že by to vážně pomohlo. Což je škoda, kdyby to fungovalo, mnoho lidských duší by se dalo zachránit.