Září 2016

17.kapitola - Zachráněný (AT)

30. září 2016 v 22:01 | Saanma |  After them
Vešly jsme chodbou za chrličem a už jdeme po točitých schodech, Gonagallová nás popohání, až nás nakonec předběhne. Nemůže se divit, že se nám rozhodně nechce jít rychleji. Zase u ředitele. Ředitel Longbottom je dobrý, mírný, ale i tak jsem nerada, že ho musím tady tak často vidět.

Čas říct "Sbohem"

29. září 2016 v 15:37 | Saanma |  Deník

Nikdy by mě nenapadlo, že to bude takhle.

Babička je v nemocnici, děda má u sebe naši mamku, aby si nepřipadal sám a já jsem nikdy nebyla víc naštvaná. Můj otec neustále tvrdí, jaký je chudák, ačkoliv to sám nesnáší. Moje matka se nikdy pořádně nedokopala k tomu, aby svým rodičům vytmavila, co je špatně. Vidím to jako další praskliu sklenici na pultu, jedna z těch mnoha víte...

16.kapitola - Vlkodlak (AT)

28. září 2016 v 21:57 | Saanma |  After them
Celou dobu na ošetřovně tikám jen od Hedina lůžka ke dveřím. Jednoduše bych nejraději vypadla, ale stejně přemýšlím, jak jí říct, že jí přibyla další potíž do života, i když její vlastní chybou.

Jak prosté

27. září 2016 v 22:04 | Saanma |  Téma týdne
Strach.

Když jsem si to slovo sama v hlavě řekla, nemohla jsem se ubránit slzám, ne proto, že mě dnes naštvali spolužáci, jak nikdy, ale proto, že tohle slovo hýbe světem, vaším, mým - naším. Strach. Kolikrát se vám stalo, že jste stáli před něčím, co jste nevěděli, zdali zvládnete? Kolikrát vám strach zalepil oči a vy jste se vážně báli, jak to dopadne?

15.kapitola - Hledali někoho (AT)

26. září 2016 v 23:45 | Saanma |  After them

Do pěti hodin jsme přispěchali jako na koni, až cestou hradem jsem si uvědomila, že obě běžíme v pyžamu. No, já se za své vánoční nestydím, ale Heda v té kreaci s kočičkami... Jo, měla bych být milá. Takže Hedě to strašně sluší a kdo si to nemyslí, tak dostane pěstí do břicha.

Maturita bez hlavy

25. září 2016 v 15:07 | Saanma |  Deník

Za chvíli započne poslední týden v září a já mám zatím tak trochu vyschlo. Skamarádila jsem se s děvčetem, které mě podle bývalých kamarádek pomlouvalo a dostala jsem se k názoru, že je to mi to fuk. Stejně všechno, co většinou řekly bylo jinak - ne snad schválně, ne zprvu, ale je to běžný jev, z informace se stává dezinformace, která se nevědomky šíří dál a šťastně mění tvar.

14.kapitola - Vánoční prázdniny (AT)

12. září 2016 v 23:55 | Saanma |  After them
Heda našla přesný recept, došly jsme poctivě za lékouzelnicí a začaly s přípravami. Půjde to docela lehce, když teď na prázdniny zmizí většina dětí domů. Adéla zamnou byla, omlouvala se, že nepřišla hned. Měla toho ve škole hodně. Chápu to. Radši jsem se držela zpátky a kdyby mě hned litovala, bylo by mi ještě hůř.

13.kapitola - V pokoji (AT)

8. září 2016 v 23:12 | Saanma |  After them
Mohla jsem se jen dívat, jak odchází a přichází. Rodiče všech zmrzačených dětí přicházeli a chtěli se podívat na své děti. Pokaždé jim bylo vysvětleno, že se to normálně nestává a že to škola dá do pořádku.

Škola.

12.kapitola - Věštba (AT)

5. září 2016 v 0:00 | Saanma |  After them
Sny se hroutí. Jako příklad můžete využít každé ráno, kdy si ani nedokážete vzpomenout na to, co se vám zdálo. Občas vím jen to, že ten sen byl tak krásný, ale nic víc. Jako ztracená známá. Nevím co to bylo, ale vím, že to bylo.

Docela to člověka mate.

11.kapitola - Útok (AT)

1. září 2016 v 23:00 | Saanma |  After them
Běžela jsem za ošetřovatelkami, řekla, že to jsou moje kamarádky, že spolu bydlíme na pokoji a že když jsem přišla, byl celý pokoj pryč. McGonagallová mě chytila za rameno a odvedla na ošetřovnu. Venku se nesmělo hrát žádné divadlo.
Sakra. Co se to tu děje? Kdo jim to provedl? Vře ve mě krev jako nikdy, kdybych toho člověka viděla, už by nežil. Držím ruce v pěst až mi bělají klouby.