22.kapitola - Elizabeth (E)

13. července 2017 v 13:34 | Saanma |  Escape
Veronika si urovnala myšlenky. Nechala posledního draka odletět a teď je tu sama v Bradavicích. Pomalu dochází k hradu, aby se mohla převléknout. Proč by tu chodila ve věcech, které jsou teď k ničemu? Trochu jí z toho rozbolelo srdce. Ráda by odletěla zpátky do Rumunska, aby byla všemu blíž. Jako by jí tu opustili, nechali shnít.


Věděla, že je to byla blbost. Ta myšlenka ji však přesto napadla.

Jako by rodiče odjeli na dovolenou a neřekli jí o tom.

Přehlížela všechny ty lidi, jinak by jí asi praskla hlava. Co tohle je? Proč se někdo snaží zase všechno pokazit? Naštvaně vkročila do svého pokoje a svlékla si uniformu. A to dnešek ráno vypadal tak dobře!

Vzala si pruhované tričko a tepláky. Nemá náladu vycházet ven, ale být tady zavřená a sžírat se? Ne, to je ještě horší. Hodila na sebe bundu a přehodila si boty za pohorky, vždy si vozila jen dvoje boty. Je zbytečnost jich vozit víc.

Zabouchla skříň a opřela se čelem o křídla skříně.

Neměla nikam jezdit, nic se jí netýkalo, jen měla uvést přítelkyně a ukázat, že za nimi stojí. A teď jako co? Teď za to něco bude muset snášet. Napřáhla se a udeřila do skříně. To šlo do háje docela rychle. Měla poslechnout svou matku a měla tam zůstat. Kdyby nikam nešla, nebyla by tu znova jako žák. Nikdo z nich totiž školu nedokončil, před třemi lety jim to bylo zakázáno. Byla to nejhorší vlna Potterova vlivu.

Alespoň někdo skončil tam, kde měl. Uklidnila se myšlenkou na to, že Potter je tam, kde být má a nikdo ho už nedostane ven. Brzy jej odsoudí i před lidem a jeho manželka konečně sklapne s tím, že je to ohromný podvod.
Bylo skvělé, když burcovala lidi a oni byli naprosto nečiní. Co mohou dělat malé holky ve velké světě? Veronika udeřila znovu do křídla skříně a prorazila pěst skrz. Vyndala ji ven a zamávala s ní ve vzduchu. Kůže neporušená.

No tak, nesmíme se tomu poddávat ne?

Zamkla za sebou a vyšla na ošetřovnu.

Už během práce slyšela, že je něco v nepořádku. Třeba najde něco, co jí přinutí myslet na něco jiného. Původně totiž taky studovala lékouzelnictví, ale občas se jí stalo, že popletla formuli a nechtěla ohrožovat jiné životy. Základ se dal použít i pro chovatele draků, protože stokrát člověk spadne, drak ho málem zašlápne a podobně. Nehod je dost. Ještě že ty nehody bývají jen náhodné a ne promyšlené.

Svět není tak zlý, pokud na vás neútočí celý.

Před dveřmi se skleněnou výplní se zastavila. Skoro jako by cítila, co se uvnitř děje. No, chtěla rozveselit a to, co se děje uvnitř moc veselé není. Svěsila ramena a povzdechla si. Vzdá se při prvním úkolu, pojede domů...

Vykročila a otevřela dveře.

Karolína je za stolem a zapisuje nějaké poznatky. Tři zabraná lůžka. Sestry si odběhly na jídlo. Přitáhla si židli ke Karolíně a tiše čekala, než jí řekne, co se vlastně děje. Nechtěla rušit spící a nemocné, takže jí nic moc jiného nezbylo.

"Máme tu problém," vstala Nikola odnikud a Veronika se převrhla a spadla společně s židlí na zem.

Možná proto se lidé nehoupou na židlích.

A ještě když sedí obráceně.

"Jsi v pořádku?" začala se jí Karolína trochu smát.

"Jsem v pohodě," sebrala se Veronika ze země a oprášila si triko.

Věřila, že tu někdo vytírá, ale stejně pocítila tu potřebu, aby ukázala, že její končetiny fungují. Když mají problém, tak by se nikdo neměl soustředit na to, že si trochu vyrazila dech a asi udělala modřinu na loktu. Mimochodem, jak může být někdo schopný udělat si modřinu na loktu? Jak? A proč zrovna až na brňavce?

Nikola se tíživě podívala na nemocniční lůžka a začala přemýšlet. Plány jí šly, to bylo všem jasné. Veronika si radši židli otočila a začala si prohlížet natlučenou ruku. Mohla si to nechat uzdravit, ale byla zvyklá. Béžové má dost, je to nudná barva, tak tenhle týden bude modrá, zelená a žlutá.

"Půjdu na úřad, zjistím všechno o těch dvou," kývla na obě a odešla.

"Co se tu přesně stalo?" šťouchla do Karolíny.

"Ryan a Frank," vstala Kája a šla zkontrolovat lidi, které tu má," napadli Terence a Šárku. Terenc to schytal, ona stihla utéct. A pak tu máme studenta Kruvalu, který nám tu záhadně zkameněl. Byl tu Longbottom a myslím, že se konečně probudil ze spaní. Začal nadávat tak, že jsem se skoro bála, že prolomí uspávácí kouzlo."

"Frank a Ryan?" vykulila Veronika oči," Co všechno se o nich ví?"

Kája jí na chvíli nevnímala. Nechtěla to teď řešit. Nechtěla teď řešit to, že to tušila, když jí Ryan málem podřezal hrdlo. Rozhodně nechtěla probírat, že mu to odpustila a že ho nechala utéct. Mohla ho dávno chytnout a byl by klid. Měla na dosah i Franka - zkrátka kdyby před těmi roky měla nějakou možnost vidět budoucnost, tak ona je zastavit mohla.
Neudělala to.

Zkontrolovala tep mladého studenta a ulevilo se jí, když jej stále měl v normálu.

Bazilišek tu není, i tak, vypadal by ten chlapec docela jinak. Tohle je něco nového, zvířetem to nebude. Kletba nebo kouzlo. Poznamenala si to do papírů a znovu pacienta přikryla až po krk. Mohli by se pokusit ho nechat roztát, ale asi to nemá cenu.

"Neví o tom večeru, o kterém víš ty," řekla Karolína pokojně a začala měřit Terencovi horečku.

"No ty by asi vědět měla, nemyslíš?" dala si Veroniak ruce v bok a její cop se začal houpat ze strany na stranu.

Tohle je politováníhodná situace, však Karolína mohla říct, co se děje a byl by zčásti klid. Nejde o nic tak velkého. Jen prostě poté, co se oba ztratili, tak se je vydala hledat. Našla je a ani jeden z nich nevypadal, že by byli v pořádku. Když je chtěla donutit, aby se vrátili, vytáhl na ní Ryan nůž. Pohrozil jí, že pokud je bude hledat a nebo je znova najde, nebude se dvakrát ptát.

Poté Karolína definitivně odletěla do Paříže a našla si Sebastiena. Skoro dvoumetrového majitele vinice a ano, čistokrevného kouzelníka. O to mu ale nešlo, jen to jaksi vyplynulo ze situace. Jsou spolu zasnoubení a Kája hodila záležitost s Ryanem za hlavu.

Není se čemu divit.

"Až se vrátí, povím jí to, ale nijak to nepomůže..." prošla kolem ní a zakručelo jí v břiše.

"Počkáme, než se vrátí sestry a jdeme na oběd?" začala Veronika jiné téma.

Sama docela pociťovala hlad.

A obrovskou chuť na něco zapečeného.

Sestry se vrátily za dvacet minut. Veronika raději počkala venku na chodbě, ani jedna z těch sester se jí nelíbila. Kája měla původně dělat vrchní sestru, ale Longbottom opustil své místo učitele bylinkářství a tak se Kája nabídla. I tak tu ale funguje jako nejvyšší dozor, takže je to nakonec jedno. Karolína konečně vyšla ze dveří a dokonce bez bílého pláště, který nosila jen na ošetřovně.

Rychle se začaly dobývat do kuchyně, Kája si vždycky ráda povídala se skřítky, než aby byla ve velké hodovní síni. Občas si s nimi vyměnila recepty a zkrátka. Táhlo ji to k těm něžným a milým tvorům. Daleko raději jedla s nimi než někde jinde.

***

"Dobrý den," vykoukla nejprve hlava s dlouhými světlehnědými vlasy.

"Dobrý, pročpak sem jdete?" vypravila se už mladší sestra ze svého místa.

Než vstala, seděla v rohu u knih a četla červenou knihovnu. Doufala, že ji nikdo nenachytá, tak vyměnila obal za nějaký o bylinách a léčivých formulí. Adéla ale poznala druhý obal, protože tu knihu četla také a sama jí sestřičce doporučila.

"Jsem tu kvůli ní," ukázala na postel.

Sestřička se jen otočila a zamračila.

"Přece nemáš potřebu jednat se zrádcem, není ani tak z poloviny zajímavá, jak si každý myslí. Věř mi, chrápe a je špinavá, bůhví, kde se vyválela," začala Sophie rudnout a chechtat se tak, aby jí vrchní sestra neslyšela.

"Je to moje sestra," vrazila do Sophie ramenem a skoro ji shodila na zem.

Podívala se na ni a naplnil ji smutek. Vyrostla asi o deset centimetrů, vlasy si sice nechala taky narůst, ale nijak zjevně se jim nevěnovala. No, přeci stačí pročísnout kartáčem? Úplně ji slyšela. Přisedla si k ní na postel. Po levé ruce se jí táhne jizva už od ramene, až ke dlani. To muselo být ošklivé. Opravdu je od krve a špíny. Zvedla se a do mísy nalila vodu, opatřila si žínku a omyla sestře ruce a tvář.

Jak dlouho ji neviděla? Šest let? Skoro se tomu začala smát. A stejně jí má ráda, vždycky bude mít. Koutky jí spadly, když si uvědomila, že ona musela jít sama po té cestě, kdy byla vyloučena z obou společností. Z jedné musela být a z druhé chtěla být.

"Promiň mi to," hlesla Sophie v poslední naději, že na ni Adéla ještě promluví.

"Jdi pryč," štěkla a ani se na ní nepodívala.

Sophie je jednoduchá osoba, Adéla se to snažila přehlédnout a chtěla jí pomoct, aby se tu necítila tak sama. To, že by Sophie blbá až moc, no to se vždycky nějak prokázalo. Třeba zrovna teď. Skoro každý věděl, čí sestrou je, i když si změnila příjmení a ona se za to nestyděla. Když už na ní někdo kvůli tomu byl hnusný, dokázala si s ním poradit sama nebo s pomocí Teddyho.

"Řekla, že máš jít," opáčil Teddy a Sophie je konečně nechala být.

"Díky," otočila se na něj a usmála se.

Teddy, její kamarád, ochranář a nejlepší člověk na světě - zkrátka je to to nejlepší, co jí potkalo. Stojí za ní a nikdy ji v ničem nenechal. Pocítila touhu o tom Šárce povědět, moc velikou touhu, ale teď to nebylo možné, protože ona spí a on je tady. Těžko může probrat téma "kluci", když ten jeden, o kterého stojí je hned vedle ní.

Má viditelnější rysy - její lícní kosti jsou jako z betonu a tvar čelisti se už docela vyhladil. Bylo vtipné, když měla dřív tak zakulacený obličej, ale v rodině to tak mají. Nejprve ve tváři nepoznáte, jak budete vypadat později. Však s nástupem puberty zjistíte přibližně, co vás čeká. Hodně se podobá tátovi....

Němě jí pohladila po ruce.

"Víš, že není mezi vybranými?" otázal se, aby jí uklidnil.

"Vím, že není, ale ostatní jsou... Tak či tak, není nikdo v pohodě," přejela si po pravé ruce a zasyčela.

"Elizabeth nás volá," uculil se.

Mlčky přikývla a vstala. Chtěla tu být, až vstane, ale na to není čas. Elizabeth se po nich shání a utéct jí je v podstatě nemožné. Odložila mísu i s žíněnkou na noční stolek a vlepila sestře polibek na čelo. Ochrání jí, když ona bude odpočívat. Naposledy jí chytla za ruku, než musela vážně odejít.

"Zase se vrátím, ať nikam nechodí..." podívala se na obě sestry a nečekala odpověď.


Celá série se nachází na mém wattpadt účtu:




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 13. července 2017 v 18:01 | Reagovat

Moc dobré!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama